Rozum se srdcem se hádají

Po tvářích slzy stékají
jako kapky vody
na zem padaj.

Srdce se bolestí netají
rozum říká ,,Ne´´
a tak se hádaj.

Copak záleží na tom,
že z pláče oči pálí
srdce jak vybouchlý atom
čeká zda to rozum schválí.

Tváře rudě červené
jako ohenˇžhnoucí
má právo se ozvat
a Ne že Né!
Duši pohltí
tma tmoucí.

Srdce chce projevit city
a říci jak se cítí
rozum používá štíty
to pak není k žití.

Koho tedy poslechnout?

Jako hlas mnoha vod
v hlavě zní.

Jak nakonec se rozhodnout?

To je asi škoda slov
kdo bude mít slovo poslední?

Nezbývá než čekat...než se dohodnou!