Rýchory
Rýchory
Milý Vláďo, k svátku svému
chceš ode mne básničku?
Domníváš se, že skládání,
to, že já mám v malíčku?
Nuže tedy poslyš verše,
tak jak z hlavy plynou,
inspirací byla túra
rýchorskou končinou.
Do Krkonoš na výšlap,
tak na ten se zlákat nechám,
hory prostě miluji,
dopustit já na ně nedám.
Rýchory jsou naším cílem,
ze Žacléře vyjdeme,
Mravenečník pokoříme,
na Stachelberg zajdeme.
Stále vzhůru, pořád dál
žene Vláďa lesní cestou,
já sotva dech popadám,
užít výlet hodlám přesto.
Když konečně dohoním ho,
pořádně ho pokárám,
ulevím si, je mi dobře,
lepší se mi nálada.
Zamíříme k Hubertusu,
mineme ho, šlapem´ dál,
pokračujem´ polní cestou
až ke křížku opodál.
Počkáme, až zadek zvedne
mládežníků banda,
vyfotíme panorama,
s Vláďou už je zase sranda.
Dalším cílem je Roh hranic,
ze dřeva tu budka stojí,
přespat nebál by se pranic,
myšlenky se v hlavě rojí.
Pak rýchorskou květenou
kocháme se v lukách,
obloha se zatahuje,
vše je v božích rukách.
Nezmokneme, zakotvíme
na Rýchorské boudě -
objednáme dvakrát pivko,
čočkovka - můj oběd.
Dál Rýchorským pralesem
vede stezka klikatá,
obdivujem´ stromy křivé,
procházíme přes blata.
Občas v lese objevíme
bunkry z války schované,
Stachelberg je největším z nich,
vše zrekonsturované.
Vláďa ztrácí optimismus,
již ho to tu nebaví,
pár posledních kilometrů
téměř nic už nepraví.
Po cestě zpět zastavíme
Les království omrknout,
k domovu pak uháníme,
už si v klidu odfrknout.
Komentáře (9)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
Pěknej vejšlap, to musim říct.
16.05.2014 17:12:35 | Slav Milo
:-) díky! Něco kolem 19 km, tuším...
16.05.2014 17:13:57 | AndreaM
to mě zas tak neláká, více se mi to líbí napsané :)
16.05.2014 17:18:07 | Slav Milo