Autobus

soudíš mě

 

jak vietnamskou skříň

 

a fakt mi je z toho vedro 

 

kafe se rozlilo 

možná 

 

právě z toho...

 

a jedinej, kdo se mnou soucítí 

je lůžko 

 

nemocniční ..

 

Tak jak se tomu říká?

 

když už fakt

nemůžeš 

 

a lžeš i sám sobě 

do kaluže ..

 

když slintáš a myslíš si, že 

 

Tě nikdo nepozná

 

když závidíš 

i rolety po babičce 

 

a přitom 

tisícikoruny místo rohožky 

vezeš si z Ikei ..

 

 

mohl bys to aspoň předstírat?

 

víš ...tu lásku 

 

Já

klidně tě vezmu do parku 

nebo na party 

 

autobusem

 

a cestou kameny 

ze srdce 

 

vyházíme do uličky 

a než vystoupíme 

 

skočíme 

a ty mě chytneš za cop 

 

a já řeknu hop 

dokud 

nebudeme spolu pod vodou 

 

dopis na rozloučenou 

jednou 

 

přesně takhle 

přesně takhle vedro

 

teď mi je ...