..

Procházela jsem ulicí

osamocená

hledala, po čem jsem toužila

na konci

jsi čekal

Natahoval si ruku

odevzdaně

chytila jsem se jako dítě matky

prosila

ochraňuj mě

Svírala jsem hlavu v dlaních

nešťastně 

abys jednou nepoznal, jak temná jsem 

vždy když říkáš

že jsem ten nejhodnější člověk, kterého znáš

.

zlato, tohle se mi děje často, nahoře i dole, napravo i nalevo, uvnitř sebe mám své temné jezdce, se smrtelnou holí v ruce, nemusíš se bát, k tobě je nenechám dojet