Vzkaz do nebe
Vzkaz do nebe
Daleko ode všech
od trápení světa
jsi už dávno.
Jak mrzí mě
že jedna věta
ráda jsem Tě měla
nemá sílu žádnou.
Jak mrzí, že objetí
které bych Ti chtěla dát
už možné není.
Jak bolí, že nemůžem
se spolu smát,
že zbývají jen vzpomínky
a pouhé snění.
V srdci mém jsi zapsaná
a navždy to tak bude
tvůj hlas slyším,
je jak deska ve mně nahraná
nezamění se s ničím.
Posílám vzkaz do nebe
snad anděl Ti ho předá...
,,Stále myslím na Tebe
stále Tě mám ráda!´´
od trápení světa
jsi už dávno.
Jak mrzí mě
že jedna věta
ráda jsem Tě měla
nemá sílu žádnou.
Jak mrzí, že objetí
které bych Ti chtěla dát
už možné není.
Jak bolí, že nemůžem
se spolu smát,
že zbývají jen vzpomínky
a pouhé snění.
V srdci mém jsi zapsaná
a navždy to tak bude
tvůj hlas slyším,
je jak deska ve mně nahraná
nezamění se s ničím.
Posílám vzkaz do nebe
snad anděl Ti ho předá...
,,Stále myslím na Tebe
stále Tě mám ráda!´´
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
Ta je pro babičku, že? Taky na ty své často vzpomínám. Dokud je máme v mysli, jako by tu alespoň ještě trochu byly s námi, viď?
08.07.2014 20:20:03 | AndreaM
Máš pravdu, já tu svou mám a budu mít v mysli pořád a čas od času mě napadne něco pro ni napsat. Když máme někoho hodně rádi, nedá se zapomenout, jako by tu byly stále s námi.
08.07.2014 21:22:21 | Rozina