CESTA ŽIVOTA

                                Kráčím tímhle životem,

                                jednou vím co chci,

                                jednou něco chce mně.

                                Cesta je to dlouhá,

                                pořád na mně něco padá,

                                každý mi úkol zadá,

                                a neptá se jak to zvládám.

                                Láska, štěstí, naděje,

                                pořád se tomu někdo směje.

                                Nenávist, zoufalství, utrpení,

                                žádný smysl v tom není. 

                                Musím kráčet rychleji,

                                vlak jezdí jen po jedné koleji. 

                                Vidím to SVĚTLO,

                                vím že ještě konec není,

                                a můj život nemá znění. 

                               Všechno se mění,

                               všechno se střídá,

                               světu vládne zlo a bída.

                              Nedívám se pod sebe,

                              nedívám se za sebe,

                              hledím pořád ku předu,

                              a vím že sám to nesvedu.

                              Za tím SVĚTLEM Někdo je,

                              a ON povede mně.

                              Jednou tam budu,

                              a uniknu zlému osudu. 

                              SVĚTLO mně osvítí,

                              ano JEŽÍŠI budeš to Ty.