Anotace: Jsou opravdu do duše branou?
Oči,
ty prý jsou do duše brána.
Oči
co smějí se na Tebe z rána.
Oči
jenž bezpečí vlídné Ti dají.
Oči
co hlubokou vášnivost mají.
Oči
co chladem svým na Tebe hledí.
Oči
v nichž objevíš tajemná snění.
Oči
co něžnou láskou Tě hřejí.
Oči
co na světě všemu se smějí.
Kolik je duší tolik je očí.
Kolem nich všechno v nás
v kole se točí.
Některé křičí a jiné se ptají.
Jen jedny, člověka, celého znají.
Někdy se radují, jindy se stydí.
Ty oči Boží, jen ty všechno vidí...
těchto básní - s podobným uspořádáním, kdy je vždy slovo a odpověď na něj... je tady povícero. A pokaždé jsou povedené. Mnohdy jsou to první dílka, kdy se autor pokouší ukázat své pocity a schopnost je vyjádřit.
Pro mne má dnes tohle dílko i jiný význam.... čtu si ho, pokyvuji a hladím si jizvu na tváři, která mi před 14 dny naskočila kousek od oka.
Ano, oči jsou vstupem do duše.... naštěstí zůstává otevřeno.
25.10.2014 00:13:59 | gabkin
Nádherně jsi to napsala! :-))
27.07.2014 23:04:53 | Gabriela Green
Zlatenko. Děkuji ti.
Jsi též perlou mezi ženami co tvoří.
Byťs nemusela zbrázdit sedm moří.
Však v srdce cit Ti sudičky Tvé daly
bys těšila ty, co z blíska jsou i z dáli.:-)
28.07.2014 09:38:05 | Malá mořská víla