24/7

24/7

Anotace: Hluboká filosofická báseň o hodinách, polibcích a plástečkovém medu.

Tikající
rozprostřené hodiny
odpočítávají poslední
vteřiny
do rozpolcení světů
časomíra pláče
čeká na explozi zkroucených ručiček
až vylétnou
zamávají křídly
a odletí

Zatím tikají
rozteklé hodiny
vyjímající se ve výkladních skříních
vyhřívající se na letním slunci
nepravidelně pulsující
tep bakelitových srdcí
občas se stane že neskutečně zrychlí
při debatách o hudbě
a jejich tikot se slévá do jednolitých tónů
přes které neslyšíš volání
svých přátel jež jsi poslal očesávat med
plástečkový ze strdí
o pomoc

Někdy taky úplně zpomalí
umlká a přestane čeřit
čistoskvoucí ticho
a může se zdát že ustal nadobro
to se nejčastěji stává při
uzemňujících polibcích
paralyzujících
a přes ně neslyšíš už vůbec žádné
nic
Autor Gwendoline, 19.08.2014
Přečteno 304x
Tipy 7
Poslední tipující: Aiury, jitoush, Jort, WIRUS
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

...při četbě tvé básně se mi objevil jeden obraz od Dalího: Rozteklé hodiny...snad jsi ho měla na mysli i ty...každopádně se mi tvá báseň velmi líbila...ST

19.08.2014 20:18:28 | Jort

líbí

samozřejmě, že to bylo hned první, co mě napadlo, věc, která mě velmi inspirovala! díky

19.08.2014 23:43:20 | Gwendoline

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel