Hnízdo,

tráva pne se vysoko,

pod stromy stín
a za okny prach.

V půli noci zpět,
uvnitř já
i náhlý světla svit.

Jediný domov v srdci mám,
i ženu chovám v něm,
od ní vracím se sem.

Srdce bolí, krvácí
a já osudu navzdory
na hor hřebeni se směji.

Z kalichu hořkého,
pro ty jež miluji,
dopiji do dna.