Idea je krásná věc

Přál bych si, aby všechny prachy Světa shořely,
snad pak by války nebyly.
Přál bych si, aby všechny cenné butry zmizely,
do vesmíru byly odpáleny, a lidé měli klidné spaní,
žádné leštění zbraní, kanónů, a tanků,
raději rozeberme banku, když už v ní prachy nejsou.

A pak, z těch některých bank, udělejme bydlení, bez nájmu,
vždyť peněz již není, toť přec stojí k zamyšlení.
Přijdeš do krámu, vezmeš co je třeba, půlku chleba, půlku másla,
no, není to krása, bez peněz, bez karet, toť labutí píseň, žádná tíseň.

Já vím, je to utopie, já sám bych vzal deset chlebů, sto vajec,
deset másel, a co s tím?, nejsem blázen?, ne,
jen na ryby jdu, a hodně těstíčka na ně je mi potřeba,
návnady více, pak větší šance velkého úlovku
a to jsem jen skromný rybář.

A co ti ostatní, co místo rybek mají raději auta,
ne, ne, tohle nemohlo, a nebude fungovat nikdy,
a kdo tvrdí, že ano,
tvrdí Pindy.

A tak dál se bude válčit, pro území, zlato, prachy,
a mnozí z nás usínají zase strachy.