Krátí se den
v podzimu
-přípravy Země
na zimu-
Kradou slunci
sílu hřát
najít způsob
jakým
pookřát
Když ledový
rána dech
plazí se
zvenčí
po oknech
A cáry mlhy
v údolí
lžou
že mé srdce
nebolí
***
Tak dlouží se šero
v podzimu
s čekáním
v dešti
na zimu
Kvílí soprán
meluzín
jak ze závěsů
vyhnat stín
co dřív a dřív
světlo v domě
zháší
-To na Lásku se
v koutě práší-
...Když nikde doma nečeká
vřelá náruč
*
*
*
-člověka-
Opravdu nádherné verše. Už jsem ti za ty roky co tě čtu jistě několikrát napsal, že mám rád tvé niterní náladovky. V nich jsi nepřekonatelná. I když některé asi bolely. Ale v tom je poezie úžasná, že přetaví smutek a bolest v krásu, tedy, když se to umí. A ty UMÍŠ!
04.03.2016 23:11:28 | mutil
Nádherně popsaná změna ročního období. Dýchá z toho hodně výstižných pocitů. Báseň mě dokázala úplně přenést do té sychravé atmosféry. Máš obrovitánský talent. Tvá díla se krásně čtou a vyvolávají spoustu pocitů, což je hodně důležité. Moc pěkné.
28.11.2014 01:50:24 | Marbal Škutin