Anotace: ...
A ten strom,
co tam jen tak tiše stojí…
Vítr jej letmo jemně ohýbá
a své listí ztrácí…
Jako kdyby přicházel o kousky své duše…
Rozsety okolo kořenů,
ze kterých i on sám
kdysi vzešel…
Kam ty lístky vítr,
osud,
zavane dál…
Jaká bude jejich cesta…
Během toho,
co budou protínat hvězdný prach…
Kolik dětských úsměvů rozzáří,
ty kousky letokruhové duše?
Kolik životů protnou,
až začne jednou z nebe pršet…
A ten déšť smáčí ty kousky poztrácené duše,
přilepí je na zem,
kde je po dešti vysuší slunce…
z listí je prima táborák...a pak...se v něm popelit...
09.10.2014 12:58:44 | enigman
Když to říkáš, tak já ti budu věřit... Ale stejně... někdy to musím vyzkoušet :-)
09.10.2014 16:54:22 | Gabriela Green
jeááááá ...vzhůru do popelaa...
09.10.2014 18:51:27 | enigman
Budu si říkat popelka :-))
09.10.2014 20:42:09 | Gabriela Green
ano...v pokoře...tak jak to má být...tak jak to také je...moc Ti děkuji...úsměv.z.
26.09.2014 21:07:55 | zdenka
zimou se duše hybernují
20.09.2014 20:45:04 | básněnka
:-)) Děkuji Ti :-))
Já osobně zimu miluju :-)
20.09.2014 20:49:34 | Gabriela Green
mám ráda podzim...je hřejivý, úrodný..po kapsách nosím kaštany, snad pro jejich barvu...
20.09.2014 20:51:17 | básněnka
Já jednou sbírala kaštany do batohu... Už jsem se rozhodla, že jsem skončila, ale zapomněla jsem ho zapnout... Po cestě jsem ještě narazila na pár a rozhodla jsem se, že je ještě vezmu, tak jsem se pro ně ohnula... Ale jak ten batoh byl otevřený, tak se mi všechny kaštany vysypali na hlavu... :-) :-D
20.09.2014 20:54:01 | Gabriela Green
a to je krásný, když prší kaštany:-)
20.09.2014 20:55:51 | básněnka
Musel to být vtipný pohled :-)) :-D
20.09.2014 20:56:48 | Gabriela Green
když prší kaštany
bubnují asi na rozum
pak vidím dívku s batohem
jak se skloní pro jednu pintu mědi
má asi hledí pro krásno
pro barvy cit
pro podzim chvění
ne, nevadí že jí prší na hlavu
listí
co listím není...
20.09.2014 20:59:00 | básněnka
Možná,
že jí pršela na hlavu víra,
taková ta,
co nám po večerech pyžama rozepíná...
Od hlavy až k patě...
Zadívá se na naše těla
a pak...
Procitne tě...
20.09.2014 21:06:49 | Gabriela Green
pro cit si sáhni barvou duše
být opilá
se píše bez retuše
být s láskou
nezní hluše...
20.09.2014 21:10:40 | básněnka
I ten hluchý,
i ten němý...
Poznali lásku
a její chvění...
Její srdce bušení...
Tu její nekonečnost v čase,
opilost v duševní kráse...
20.09.2014 21:21:36 | Gabriela Green
pak je vše v pořádku:-)
20.09.2014 21:22:35 | básněnka
A k tomu máme básničku :-)) :-D
20.09.2014 21:23:43 | Gabriela Green
a že nám to ale šlo co?:-) hezkej večer...
20.09.2014 21:25:21 | básněnka
Jako po másle :-)) Dnes jsem krásně souzněli :-)) Tobě také :-))
20.09.2014 21:26:53 | Gabriela Green
Krasna... ST.
jen to asi trochu chapu jinak nez vsichni ostatni... :-)
18.09.2014 07:25:55 | Barčík
A jak jsi ji pochopila? :-)
18.09.2014 18:35:18 | Gabriela Green
Citim v tom tvoji minulost ;-)
18.09.2014 19:58:44 | Barčík
I tak by se to dalo pojmout, to je na tom psaní to krásné :-)) Děkuji Ti, že jsi se nad tím zamyslela :-))
18.09.2014 20:01:49 | Gabriela Green
Báseň s letokruhovou duší :o) Taková umí krásně pohladit :o)
17.09.2014 22:41:50 | Akrij8
Na stokrát Ti děkuji Jirko :-)) Jsem ráda, že se líbila :-))
17.09.2014 22:42:56 | Gabriela Green
Nemáš zač Gabrielo, také mě rozzářila a fotka je opravdu nádherná, jakoby se ten strom natahoval po něčem, co ztratil, možná právě po tom kousku duše :o)
17.09.2014 22:56:07 | Akrij8
Je to dost možné, třeba si chce sebrat zpět ten symbol naděje a víry :-))
Jsem opravdu ráda, že se Ti báseň líbila, ještě jednou vřelé díky :-))
17.09.2014 22:58:55 | Gabriela Green
Volný verš moc nemusím, nejspíš proto, že ho většinou nepochopím, ale tohle, to se mi fakt moc líbí :)
17.09.2014 22:32:10 | SmallGeorge
A já Ti moc děkuji, jsem ráda, že se ti "dílo" líbilo :-)))
17.09.2014 22:33:34 | Gabriela Green
Krásné - jak báseň, tak fotka.
17.09.2014 21:19:51 | AndreaM
Moc Ti děkuji :-))
17.09.2014 21:20:27 | Gabriela Green
Teplé tóny stromu na fotografii
i tolik hřejivá slova.
Blahopřeji Gabrielo G
17.09.2014 21:33:05 | kudlankaW