zmaten

Pamatuji si ty pátky večer,
ve svém malém pokoji,
pořádal jsem večírky.
byl jsem králem těchto večírků.
moc lidí nikdy nechodilo,
vlastně nikdo.
A já dělával věci,
které ti ostatní,
asi tak dělat mohli.
Zažíval i spousty zvláštních okamžiků,
jak už to v pátek večer bývá.
Že je něco špatně,
cítil jsem za všechny.