POCHOP

Na konci světa v studené sloji
křehká jak vločka,světa se bojí
čeká tam věky,na srdce ťuká
ledový krunýř však málokdy puká

Někde je hýčkaná jak vzácný host
jindy jí pohodí jen starou kost
taky je divoká jak stádo koní
někdy jen zdaleka jak růže voní

Tak pochop má lásko
pochop mě prosím
hluboko v duši
poklad svůj nosím
všichni ho mají
nejde však spatřit
dokud si budou
chtít lidé patřit

Láska a svoboda k sobě se vinou
jedna bez druhé chřadnou a hynou
láska je můžeš,nikdy však musíš
zhyne ti navždy,jestli to zkusíš

Nepatří mě,nepatří tobě
láska vždy patří jen sama sobě...