Starý pán

Je to už dávno co jdu takhle po ulici a potká mě starý pán.
Jen co jsem prošel kolem,
na mě zavolal.

„Chlapče, zastav se!
Pojď blíž,
rád bych Ti řekl,
co jistě netušíš.

Pamatuj si,
svět není o náhodě,
vše má svoje důvody.

Zavolej k nebi přání a vesmír Ti ho vyplní.
Až budeš připraven,
něco proto uděláš,
splní se ti sny,
že je ani nečekáš.

Pamatuj si druhou věc.

Všichni se potkáme!
Sejdeme se s lidmi,
na které myslíme.
Jsou pro nás kapitolou,
tak si ji užijme.

Potkáme se s anděly,
co život rozjasní,
na správný směr nás naladí.
Potkáme i milované,
za něž život klidně dáme.

Jak je život knihou nedopsanou,
sejdeme se všichni,
dokonce i s tebou.

Nyní mi řekni,
co by sis přál?“

„Chtěl bych,
aby můj život za něco stál.

Rád bych lidem nosil radost i pomohl z nesnází,
vedle sebe měl dívku,
co mě v tom podpoří.

Nakonec,
až půjdu po nebeských schodech,
chci potkat lidi,
které mám rád.

Potom poznám,
že jsem přišel na konečnou.
Bouřlivý potlesk za mé skutky bude mi dostatečnou odměnou.“

Náhle se dívám,
pán je v mžiku pryč.
Nezbývá než se rozhlídnout a vyjít opět svou cestou.