A tak ještě jednou jdeš
protože dokud ti
nezlomí
obě nohy
nerozřežou
kolena
neprošlápnou
kotníky
budeš zas a znova vstávat
do života fabriky
nejen fabriky :)
23.10.2014 11:15:13 | iluzionistka
A jak tedy?
23.10.2014 13:10:28 | Putovatel
no já to pochopila tak, že myslíš fabrikou práci :) nebo to byla metafora něčeho jiného?
23.10.2014 14:15:31 | iluzionistka
Pro mě je fabrika života kolotoč, který každý rutinně podstupujeme, abychom si mohli "odpíchnout" další den. Pod povrchem nebo mělčeji, rysy našich životů jsou docela podobné, což? Kdy naposled sis upřímně řekla: Teď jsem nad hladinou všednosti, teď opravdu dýchám, protože tato chvíle NENÍ z "fabriky"? Tyto zážitky jsou to nejdůležitější, myslím. A asi kvůli nim vstáváme, dokud nám nezlomí obě nohy, nerozřežou...
24.10.2014 10:39:47 | Putovatel
Už tomu rozumím :) No já si poslední dobou moc všednosti neužívám a možná bych ji občas i uvítala, ale chápu, jak jsi to myslel a obecně s tebou souhlasím :)
24.10.2014 11:29:29 | iluzionistka
Opravdu? Musím přiznat, že to ti asi závidím. Samozřejmě, nakonec je to na každým z nás, jak moc si tu všednost nastaví, ale možná mám příliš drsná měřítka
24.10.2014 22:04:52 | Putovatel
No ono není moc co závidět. Ale každopádně vybočit ze stereotypu můžeš vždycky :)
25.10.2014 04:02:43 | iluzionistka