Anotace: http://www.youtube.com/watch?v=hiRVJ4qIrRM
V rámci podvečerní melancholie,
položila jsi do sněhu svíčku a sleduješ,
střežíš,
jak v něm taje…
Ten knot tak krásně plane…
A co se má stát,
dnes už se nestane…
Za vteřinu bude půlnoc,
zbývá jen krůček do nového dne…
Prsty u nohou hladí nebe…
A pod čepicí pár myšlenek zebe…
V rytmu india- rocku,
další vražda internetem koluje.
Nejspíš nic zvláštního
v dnešní době…
A ty, kterým jsi věřila,
…zradili tě.
Tak vítej v dnešní době!
Jen vstupuj,
vcházej…
Do Divnotaje…
net je život v životě...
úcta úctu strádá
ne tady není její jmění
tady je otázka
ne nejsem mladá a můj život není cetka
z baru...
ne nejsem jen limonáda... nejsem panna
pro obléknutí..
díky za pocit...
23.11.2014 04:50:33 | zelená víla
Já děkuji za Tvůj krásný komentář :-)) A za obrazy v něm :-)
23.11.2014 04:54:57 | Gabriela Green
tak zabíjíme velmi něžně
náruče svíček
divně divný taje
a nárty hladím klín
pro pána, taje?
je černá jenom fotka?
a nebo duše melancholik
kolik nám zbejvá času
tak lásko, řekni, kolik?
16.11.2014 13:11:22 | básněnka
Melancholie zasazena ne za saze i loch na lem,
ale do bíla, a libo dělá.
Um ty rvi v rytmu.
Nejen pan násoska pohladí nebe z ebení, dál ho pak, sosán, napne jen.
A dopne vis. A co se má stát, sám es ocas i ven podá.
Divnotaji jat on, viď?
13.11.2014 11:37:54 | Špáďa
Velice Ti děkuji za komentář, velmi si ho cením :-))
Děkuji Ti :-)
13.11.2014 17:27:17 | Gabriela Green
a přitom je knot jen dopravce kapalin vzlínáním...
10.11.2014 10:41:51 | enigman
A rozteklý vosk jako slza, která hladí plochu kovadlin...
10.11.2014 14:48:24 | Gabriela Green
a hodinářské kladívko...
12.11.2014 00:25:45 | enigman
a bylo z toho naměkko...
12.11.2014 00:45:33 | Gabriela Green
může železo změknout?...
12.11.2014 00:49:08 | enigman
Jen při sledování nudných a fádních, amerických romantických komedií...
12.11.2014 00:50:28 | Gabriela Green
tak to chce kouknout na interstellar...
12.11.2014 00:52:06 | enigman
A nebo raději pauznout na chvilku celý svět... A skočit si do železářství pro popcorn...
12.11.2014 00:53:24 | Gabriela Green
hooorké hřebíkyyyy...kladívko zdarma...
12.11.2014 00:55:25 | enigman
Pokud si k tomu všemu koupíte vilu, Ferrary, a dva sudy lásky...
12.11.2014 00:57:27 | Gabriela Green
proč dva sudy?...
12.11.2014 01:00:05 | enigman
Na lásku musí být dva, přeci...
12.11.2014 01:10:23 | Gabriela Green
Připomíná mi to formou melodram, místo hudby obrázky... proč ne, fotodram?
Máš príma nápady :-)
09.11.2014 23:18:40 | Pamína
Moc Ti děkuji, milá Pamíno :-) Jsem ráda, že se ti mé dílo líbilo :-)
09.11.2014 23:21:01 | Gabriela Green
Jakobych ten večer a ten divnotaj ... prožil taky... A taky nechápu asi nic :-)
09.11.2014 20:54:56 | Madanik
Velmi působivé. Je čas se radovat a je čas melancholit. Skoro až škoda těch obrázků.
09.11.2014 15:41:45 | Putovatel
Mockrát Ti děkuji, melancholie dovede být občas velmi zajímavá... Pocity, emocemi, které v jedné malé lidské bytosti dokáže probudit :)
09.11.2014 17:06:49 | Gabriela Green
A někdy se velmi zajímavě drží zuby nehty :). Ale souhlasím. A já děkuji za sdílení takové nálady.
09.11.2014 22:57:10 | Putovatel
Divnotaje, tak ty asi budeme sledovat a snažit se pochopit celý život:-)
Zdenka to napsala také skvěle, souhlas:-)
Moc Tě pozdravuji:-*
09.11.2014 14:18:04 | Malá mořská víla
A nikdy je zřejmě ani nepochopíme, což bude asi i lepší... Zdenka to napsala opravdu krásně a naprosto s ní souhlasím- ještě jednou Ti moc děkuji, Zdeni :-)
A tobě děkuji též, vílo :-) :*
09.11.2014 17:04:51 | Gabriela Green
no teda
09.11.2014 12:38:13 | CoT
A já už se bála, jestli na tebe v lese nespadla nějaká kláda... :P :D
Děkuji Ti :)
09.11.2014 12:39:15 | Gabriela Green
Vítej v dnešní době...internet pusť k vodě...zlo bylo..je..a bude...oči otevři pro krásu..ta vždy tu byla...je a bude...ptej se,kým jsi...kým chceš být...co po Tobě tu zbude...úsměv.z
09.11.2014 11:55:21 | zdenka