vždycky když to své drápy do mne zatne
a počítám má dáti vzal
některé láhve prostě nejsou vratné
tak práší se na ně dál
na čele mám ten nápis: fackovací
a vzpomínám kdo ho tam vryl
nevratné láhve zpátky se mi vrací
jsou plné ne(z)vratných chvil
z lásky k včelám se med už nevyrábí
a návaly něhy tytam
když ze vzpomínek už zbydou jen švábi
modlící se k temnotám
si troufnu tě pochválit, pokud to není moc drzé :-)
24.11.2014 21:39:34 | hledač
vzhledem k perfektnímu všemu se mi zdá, že třetí strofa (:D) nějak kulhá, ale to je vlastně tím, že je až ta poslední. kdyby to byla samostatná část..
ještě nějaké moudro - dokud jsme tam, kde jsme, nikdy nejsme tam, kde chceme být, ale když jsme tam, kde jsme chtěli být, jsme tam, kde už být nechceme.
24.11.2014 12:32:36 | CoT
a přitom třetí byla v podstatě nejdřív na světě :o)
ale nejhůř se mi dávala dohromady, to je pravda
a napsala bych něco podobného, co ty, ale o lidech - kdybych měla čas :o)
díky
24.11.2014 12:37:01 | hanele m.