Ranní pošta

   Utekli jsme svým citům

   schovali se do úkrytů

   bezprizorní a bez cílů

   cvoci bohům na míru,

 

   co kamením zasypou  

   vchody do svých síní

   i místa bolavá na duši,

   ať je smutek neruší.

 

   Klamou ti, co neslyší

   tajemný zvuk zátiší,

   černé skvrny, co mučí

   jen tak nesmažeš,

   i když sejdou z očí

 

   a přesto to zkusíš -

   na chvíli zastavit svět

   a pak poštou ranní

   čekat zázrak na dodání.