...i svatej Ján prej míval svaly
do řeky
k potokům
až tam mne zvaly
a novým jménem
starý není
hladina z touhy
víra v políbení?
jen pro pořádek se voda vzdala
výběžky zádům zhasínala
pak sebe samu
zlehka
objímala
je krásný věřit, že voda dokáže sama sebe obejmout..tak lehce..že žádnou
tcunami - ze dna vzteku, či závisti břehům polibků - vůbec nechystá..
..VÍŘE POLÍBENÍ BŘEHŮ ! POTOKŮM POZVÁNÍ ŘEK !
PS tenhle svatej Ján mě nebere-to kvůli svalnatosti svalů... svatě
vášnivou, chápu,že vzruší...:-D
03.01.2015 17:01:41 | Frr
ono je to vlastně trochu jinak, ale básně se nevysvětlujou:-)
03.01.2015 17:03:02 | básněnka
ano kéž nevysvětlujou..a já jsem do ní asi koukal jako brouček..podočičkem jednoho oka-jako hmyzák- co má fasetový vidění-tedy očka poskládaný z malejch čidel..jediným čidlem jsem větřil šplounavý hlazení vody..a to ostatní barevně rozostřeno plulo kolem..omlouvám se za svou dnešní hmyzí náladu..:-)
03.01.2015 17:14:11 | Frr
nemusíš se omlouvat
prostě jsi ji viděl jen jinak
a na divnou náladu má právo každej:-)
03.01.2015 17:21:51 | básněnka