Zloba
Zloba
Anotace: Nevím co se děje. Nevím, jestli jsem jediný kdo má tyto stavy. Občas se v sobě dusím, jsem nasraný čím dál tím víc, nic mě nebaví, kde je ta dětská nevinnost, ta jiskra v očích.
Chce se mi řvát,
chci sám sebe zabít bez pocitu viny
schovaný za úsměvem přežívám - ve vámi nastoleném mi životě.
Někde se stala chyba,
né však jedna,
né dvě, né tři,
těch tvých chyb bylo mnohem více
chlast ,
rány pěstí,
dětské volání o pomoc se slzami zmáčenými rty
teď s časem
tak trochu jako sfouknutá svíce
se sám v sobě jako v temnotě dusím.
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
Mám podobné stavy. V posledních 10. letech žiju s pocitem nasranosti dokonce i sama na sebe. Ale lepší už to asi nebude.
03.01.2015 22:19:07 | adaj
k technice.. asi bych upravila "ve vámi mi.." a taky.. "dětské volání o pomoc se slzy (slzami?) zmáčenými rty" a možná i "a teď s časem"
a k obsahu - ani se nedivím, že tebe/ho jímá zloba.. ta báseň je dost smutná.. ale také dost dobrá.. až na ty drobné detaily..
03.01.2015 22:14:05 | Amelie M.