Uondám po noci

Kuchyní,předsíní
line se vonné aroma,
v podstatě nevyspán,
nejsem milovníkem rán,
měl bych být po noci odpočatý
jenže jsem uondán
i když nocuji dlouho sám.

Snad pomůže mi odvar z máty,
těžko říct, co by pomohlo
na bolest v kříži, kostrči,
už zítra mysl opanují deriváty
grafy s výnosy i poklesy.

Zpytuji vlastní poklesky
dávné minulosti...

Ještě dnes si whisky poručím
v nedalekém baru.
Vjemy z tělesných pochodů nyní mám
jaké má jiný k stáru...

Proč?

Sám nevím!

Raději myslím
na efektně nasvícené vitríny
nadité ženské roláky,
fascinující černé leginy.

Pohled oknem
dává mi na moment zapomenout,
nemusím se věnovat
kostem.

Ve větrných vírech
stoupají i rotují
sněhové vločky,
po předvedených tancích
tragicky dopadají na zem.

Pohlédl jsem k pravému,
následně i levému rameni
a sledoval chvějící se lupy,
jak padají z mé hlavy.

Vypadaly jako sněhové vločky.

Ta tam je zašlá sláva,
kdy po odehraném představení,
zakoušel jsem u šatny, náklonnost nejedné...

Dnes ráno, ke svým plným rudým rtům
smířlivě přiložím si prastarý šálek s tea.