Dětské oči
Dětské oči
Často vzpomínám na to,
kdy jsem ještě nosil oči nemluvněte.
Pozoroval svět s úsměvem
a věřil,
že dobro vítězí nad zlem.
… Tak mi to říkávala ta černobílá televize,
na kterou jsem se koukal z postele.
Obklopený pohádkama,
hračkama
a ponořený v renesanční mlze…
A ty, když jsi byla malá,
to už bylo v dalším století,
tančila si do každého rytmu,
který hráli v rádiu
a neměla si ještě pořezaný zápěstí.
Byli jsme ještě mladý,
ale přáli si být už dospělí.
Tajně jsme kouřili za školou,
psali si omluvenky
a připadali si tak svobodní.
Dnes místo na pohádky,
koukáme na melodramatické seriály…
Uvězněni životem,
našim příběhem,
hrajeme ve světě vedlejší roli.
Naše životy,
jako by snad byla jedna paralela.
Přáli jsme si být velcí,
volní
a teď je to naše noční můra.
Rok k roku teď rychle plyne
a čas tak rychle běží…
Rozhlížíme se okolo sebe
a závidíme těm,
Kdo ty dětské oči v sobě stále střeží…
Komentáře (38)
Komentujících (14)
Doporučit
Tisk
Dětské oči jsou pro mě lehčí, snadnější, pestřejší, než ty dospělé... A když je jeden měl, přál si ty dospělé.... Vřelé díky LaBrujo :-)
07.11.2024 22:21:52 | Gaspi03
Oči nemluvněte mají v sobě tajemno, je v nich hluboko, do minulosti, snad proto ještě nemluví, aby nám nevykecalo, co bylo před zrozením, tak aspoň ty jejich tajemné tůně, co dávají tušit, čemu? je právě to tajemství ..
24.10.2024 11:02:17 | Vivien
když jsem byla mladší, chtěla jsem být zdravotní sestra u dětí... a pak jsem zjistila, že bych jim neuměla brát krev a že to se prostě jako musí.. :-))) ale pevně doufám, že ty svoje dětské oči jsem úplně neztratila... a občas se mi ti mí dospělí za to smáli, že jsem prý naivní... jsem a zůstanu, napořád, doufám...
23.03.2015 22:21:16 | zelená víla
mám černobílou ráda
a v minulým stoletíjsem byla malá
hrála si na dobro a měla ráda černý koně z pohádek
ale někdy pochybuju, zda mi ještě zůstaly dětský oči
18.01.2015 00:37:10 | básněnka
Víš, podle mě o ně nikdy tak úplně nepřijdeme... Myslím si, že někde hluboko v nás zůstanou a někdy se přes ně ještě podíváme i v dospělosti :-) :-)
Mockrát Děkuji :-)
18.01.2015 00:39:51 | Gaspi03
Vzpomínáme a moc pěkně, také někdy zabrousím do těch dětských bezstarostných časů.
17.01.2015 11:26:42 | carodejka
Vzpomínáme a moc pěkně, také někdy zabrousím do těch dětských bezstarostných časů.
17.01.2015 11:23:16 | carodejka
Chtěla jsem léčit zvířata a žít mezi indiány. Někde mezi základní školou a výběrem té střední mě přesvědčili, že kráva je nepoměrně větší než krtek a šavlozubého tygra z ní nikdo neudělá. Taky nás docela drtil život mezi komanči a nejlepší indián byl ve výloze u cukrárny. Todle blbé období je naštěstí pryč. Dneska už zas vím, že existují pilníky (na zuby) a pruhy se dají natřít. Mám kolem sebe tři bezva indiány a žádná zbloudilá kráva si před námi není předem jistá jestli vlastně není šavlozubý tygr nebo třeba pavián. Juž se zas dívám těma správnýma. MRK....Škyt! Jejda pardon. :oD
16.01.2015 14:39:21 | Tichá meluzína
Mockrát děkuji za úžasný komentář, vykouzlil úsměv na tváři! :-) A na ty šavlozubáky pozor, aby vám doma nevyžrali ledničku... :-D
16.01.2015 15:32:20 | Gaspi03
Nemají šanci. Moji kluci jsou rychlejší. :O)
16.01.2015 17:28:53 | Tichá meluzína
Tak v tom případě doufám, že jsou hodní a nezlobí, protože jinak uhlídat takové sprintery musí být opravdový výkon :-D
16.01.2015 18:12:15 | Gaspi03
To zas takový problém není, spíš dá zabrat ubránit ledničku. Inu vývin se zastavit nedá. Ale taky jasně, že mi ten největší, jejich táta, jak jen může rád pomáhá. Takže docela v poho. :O)
16.01.2015 21:41:41 | Tichá meluzína
Tak to máš ale velkou kliku! To už se dnes jen tak nevidí, jak se zdá, tak jsi si vybrala velmi dobře! :-)
Můj táta mamce v tomhle směru moc nepomáhal... On byl vždy spíše jako můj starší brácha, kterej když přišel z práce, tak si skočil do krámu pro pár piv, sedl si v obýváku do křesla a poslouchal rádio... No a u toho samozřejmě slastně popijel ten zlatavý mok... A já po něm lezl jako po prolejzačce na pískovišti :-D
16.01.2015 21:49:50 | Gaspi03
Bych takového tátu brala. O tom mém moc veselých věcí napsat nejde. Ale právě proto jsem tak ráda za svého muže. Všechno má dvě strany, jen někdy vezme víc času a práce tu druhou najít a uvidět. :O)
16.01.2015 21:55:30 | Tichá meluzína
Máš pravdu, všechno má dvě strany. Jako ten amulet na řetízku, který se nám houpe na krku a občas se přetáčí ze strany na stranu, vlivem všednodenního chaosu... Každá jeho strana má své pro i proti... Ale je asi důležité umět přijmout obě dvě strany... A z každé si něco vzít, odnést si do života... :-)
16.01.2015 22:09:28 | Gaspi03
Jo. Já si odnesla pár modřin, hodně vzteku, troje ponožky, nějaké oblečení a pár svých oblíbených knížek, ale nakonec z toho není taková katastrofa, jak se na začátku zdálo. Vyloupla se z toho docela šťastná existence. :O) Hezké odpoledne a dík za pokec. :oD
17.01.2015 13:27:50 | Tichá meluzína
A jéje :-( Tak to mě mrzí, že jsem se dopracoval až k tomuhle :-/ Omlouvám se...
17.01.2015 22:13:26 | Gaspi03
To nic. Mě už ne. Jak jsem napsala, o někom moc dobrých věcí napsat nemůžu, ale po těch letech už to vidím trochu jinak, nezaslepeně a vnímám i výhody toho všeho. To staré přísloví má pravdu. Všechno zlé, co nás potká, je k něčemu dobré. Jen někdy chvíli trvá, něž se to projeví. :O)
18.01.2015 02:52:03 | Tichá meluzína
Přesně tak :-) Bohužel, né všichni lidi, na který v životě narazíme, hrajou tu kladnou roli... Na stranu druhou, svět možná potřebuje i ty záporňáky...
18.01.2015 11:16:44 | Gaspi03
uvedl ses hezky, vítej :-)
12.01.2015 19:12:59 | hledač
ST - a to není uvítací balíček, nýbrž ocenění pěkné básničky.
Když vzpomenu na malinkou čb televizi...! Nádhera. Inu, dětské oči :-)
Ať je Ti hezky na světě a na Literu taky!
12.01.2015 17:17:18 | Pamína
Vitam na Literu :)
verim ze kdyz chceme, umime se na svet jeste detskyma ocima podivat..nebo staci nasadit sem tam misto slunecnich bryle ruzove ;) budu se tesit na dalsi dilka
11.01.2015 23:07:38 | Lioness
Ahoj Lioness, děkuji za přivítání :-)
Jinak ti samozřejmě dávám za pravdu :-) To, jak se na svět díváme a jak ho vnímáme celkově, je ovlivňováno nejspíš tím, jakou máme zrovna náladu, tím, co zrovna momentálně prožíváme apod. Jednou jsme dole a jednou nahoře... Konec konců, právě na dně oceánu nacházíme perly... :-)
11.01.2015 23:13:27 | Gaspi03