Anotace: Pouze pokud svůj strach poznáme, můžeme s ním bojovat a opustit ho
Rozbití v mezistěnách večera,
zbyli jsme si v kostech k večeři,
kdo z nás je komu hostem,
chutnáš mi soumrakem, když umírá,
prý na pohádky nikdo nevěří,
jen hlady v sobě rostem
Prostřel jsem ticho do běloby,
pohledem krájíš si mě na chleba,
po tenké lince bodneš dech,
snad zbyla bída
na okraji talíře
prostřel jsi
sám host
v pohádce života
nezapomněls jaké to je vnímat hmatem
ve zdánlivé tmě
25.01.2015 17:40:34 | básněnka