Všechno akorát

Chtěl sem zas psát smutně,
ale z okolí slýchám přísně:
''Musíš myslet pozitivně''.

Nejde ale celý den se smát,
radostí tancovat,
vesele veršovat,
mysl tak drancovat,
vždyť vše se musí rýmovat.

Na čem vlastně záleží,
poznáme každý,
když nám život starosti naloží.

Koho smůla, nezdar provází,
říká si: ''Kdy už dost,
kdy přijde lepší budoucnost.''

Kdo úspěch má,
doma i v práci,
pozná se na jeho tváři.

Kdo něco skazil, lásku ztratil,
chodí jak bez duše, jak by nežil.

Kdo má stále všeho dost,
neví co je prosit o pozornost,
zdá se, že do štěstí se narodil,
možná ale pravou radost,
čistou lásku nikdy neprožil.

Co si asi můžeme jen přát,
bylo by ideální napořád,
aby jsme všichni všeho měli akorát...