Máš tváře jako růžičky,
jenom ta krev z nich crčí,
a zkrvavený prstíčky,
ve tváři výraz vlčí!
Život je jako lochneska,
co zběsile se točí,
žaludek v krku máš dneska
a z důlku lezou oči!
Osud zas s Tebou houpá si
jako s houpacím koněm,
a mění se jak počasí,
z něj prchnout chtěl bys honem!
Své rukavičky krajkové
vyměň si za boxerky,
svět hýčká jen ty surové
nestojí o pápěrky!
Dnes nedojdeš se slušností
dále, než někam za roh,
kde tvář Tvou pěstmi pohostí,
nadělají z ní tvaroh!