Psychopichomat třetí

Jsem určitě docela šílený
Kost z masa ohlodaná pro hubu každé hyeny
Alelujá, hosana, aleluja, ju…já?
Žerme a cpěme se masem, a zajděte na dnu, do dna
Každý den, den po dni, dyn a dan
Jsme osudy postavené před: Dej přednost v jízdě
Tak pokračujte v krasojízdě
Samé ostudy a výluky a objezdy a zajížďky
Jsem psychopichomat, automatická pračka na všechno
Je ve mně všechno, taková hračka s tykadly
A někdy končím v koutě rozšlápnutý měkkou žabkou
Mrtvou a gumovou, žádnou svůdnou ropuchou
A duše bude poletovat jen tak okolo bez jídla
Frrr, frrr, to budou dělat její křídla

Ach budu bolet po smrti, abych se vykoupil za tři měďáky
Jeden tisíc let, které poslintaný stejně nespočítám
Jedna, dvvv…nnemmůžžu mluvit, papampadadam
Bez zubů a bez jazyka, bez lásky a bez pudlíka
De mortuis nil nisi bene
Věřím, že se něco žene
Přese všechno umírání mám svět vlastně rád
Ka-ma-rád
Oči pálí a duše si teď hledá cestu ven
Přes plastové kryty luceren
A na podestě zůstanou ty lidi, pidi lidi
Bez ladu a v hladu, už jim z mého těla nemám víc co dát
Halt a stát! Bum! K čemu byly značky?
Tak už ticho, nic – in extremis