Ospravedlnění

Temnou zimní nocí
na káry
vracím se domů
a přemýšlím
jak mohu pomoci
si k tomu
abych našel
štěstí.

Pár houmlesáků
hledajíc v kontejneru
něco na zub
"Štěstí tam asi nenajdou"
řikám si a opileckým krokem
kráčím dál
aniž bych měl náladu
abych se smál.
Když ztratil jsem mé štěstí.

Přichází výčitky svědomí
kéž bych se uchlastal do bezvědomí
a já i ty by jsme zapomněli.
Zapomněli na dnešek.

S cigaretou v hubě
přemýšlím o proklaté době
která pohltí i mně
však já si pořád myslím
že jsem v tom nevinně.

Jako když se návštěník
zoologické zahrady
nevědomky ocitne ve výběhu
pro opice
i tak já jsem včera v noci
skončil neslavně velice.

To jsem nebyl já
vždyť já přeci
vždycky vystupuji z davu
vždyť já přeci
vždycky pluji proti proudu
vždyť já přeci
nemohu stanout u soudu
byl to jen omyl
trochu jsem se přepil
přiznávám že jsem debil
kéž bych včera nepil
a to štěstí nerozbil.