Ples zimních stínů

Kytice z utržených chvil uvadá

a není ruky která by vodu podala

z očí solných slz promnutých za nocí bezhvězdných

kdy stydlivý měsíc dusí výkřiky své

aby nepřehlušil rockenroll v kterém tančí

srny a laně na mýtinách spasených.

A nikdo ti to nepoví smutku můj

vždyť  zítra čas nastane

o plesu černých pudlů.

 Za každým bude ukrytý

jeden Mefisto

co vyjde z jader pudlích

a uchvátí svojí Markétu

aby Faust zůstal sám.

Tak rozdejme kůži od duše

ďáblovi

a těm kteří nazí jsou.