Je pro mě příliš pozdě

Je pro mě příliš pozdě
stejně jako pro Tebe
v uších už mi výkřik dozněl
s pohledem teskným na nebe.

Možná že jsem prozřel
až pohledem do sebe.

Uběhla už spousta dnů
co jsme spolu splynuli
s osudem jen těžko hnu
to krásné jsme však minuli.

Oddávám se snu
nebo padám k dnu?

Nezapomeň na mé sny
co z těch Tvých snad pramení
jsem tu pro Tě vždy
když budeš mít trápení.

Musíš věřit v znamení
síly lásky vábení.

Svět je plný nenávistí
z čeho to jen pramení
pádnější je rána pěstí
než-li lásky hlazení.

Kdo si co závidí?
...a pak prásk do lidí.