Anotace: Něco o lidech.
Sníh ztrácí svou krásnou bílou tvář
a padá, padá jako já níže zemi
a mění se v bahno,
bahno lidského pokolení.
Prolezlí červi
všichni skrýváme svou pravou podobu.
Za benátskou maskou zdobenou pery,
tají se rozpraskaný maskarón.
Kráčíme pyšně,
hlavu odvraceje od bahna pod podrážkou,
a přitom tušíme a v nitru srdce i víme,
že tím humusem, tím bahnem, tím hnojem lidstva jsme sami.