*
na židli dubové
před domem stoletým
s malými čtverečky oken
oči na půl žerdi
s hrnkem v obou rukách
vzpomíná na bylo
a marně odmítá
myšlenky na to, co bude
noří se hloub a hloub
oči se zavřely
hrnek se naklání
a kafe vytéká
na čistě smetený dvorek
Není to ještě tady, ale do mysli se už vtírá a vzpomínky už nejsou tak smutné...pochopení běhu času...
06.03.2015 00:47:54 | Acenes