Deprese

Chtěl jsem jednou zkusit jestli žiji,
vysadil jsem krátce farmacii.
Bylo pondělí a téměř pět,
kdy jsem jako všichni, chtěl ochutnat svět.

Myslím, teď jestli se nepletu,
že to bylo asi mnoho podnětů.
Všeho bylo náhle příliš moc,
a noc začla střídat zase noc.

Já jak v limbu seděl ve svém domě,
a ne já ven, ale svět se hrnul do mě.
Vše bylo jak v nečitelném kódu,
a já tvrdě upadl do stend-by módu.

A tak zobu a žiju dál sen,
ve kterém noc střídá bílý den.
Pokud by se ty dva nestřídali,
blbě by se mi dny potom počítali.