Píseň zahozených

Oči mělo skoro jako kotě

než ho dohnali a podřezali

prasátko.

 

Viděl jsem výraz hrdiny

ve tváři otloukánka

než spadl přez nastavenou nohu.

 

Kdo rozhodl které jsou naše hvězdy?

Kdo rozhodl která je naše něha?

 

Ta láska rosvítila by nebesa

a spustila duhový déšť ,kapky z miliónů barev

kdyby  srdce nebyla zabetonována.

Kdyby před nabídnutou šancí nebyla hozena na smetiště.

 

Těch všech

já jsem hlas

a oni jsou má síla.