Oblaka

Oblaka plující, plující vzdálená oblaka
líbezná v mnoha tvářích
co skrývá představivost lidských myslí
vzdálená na dosah, tak blízká v pohledu.

Jen uháněna jak o závod s ptáky
s peřím a člověčím snem o létání
kdy snaha o dosáhnutí bílé pěny na nebi
vdává se s pocitem umírání.

Oblaka, oblaka vzdálená
ty zrádná, zrádná bílá oblaka
pro přátelství a oči neviditelná
a s doteky dlaní jen se vzdalují.

S tím vším, v objetí na lavičce
princ a kousíček dále jezero
s rukou a s princeznou
jen pohledy v jasném odpoledni.

Oblaka
ta vzdálená jasná oblaka.