Vlastní klec

Sem vlk, který by chtěl volně žít,
bohužel docházejí místa, kde můžu být.
Každý dobře vystupuje navenek,
ale potom křičí … tady … je soukromý pozemek.

Chtěl bych smysluplnou práci,
a jedno okno kam si na parapet v létě sednou ptáci.
Nezdravě vypadající hyeny se mě ptají,
co všechno pro ně udělám, když nažrat mi dají.

Všude jsou ty strašný krabice bez oken,
aby lidi nevěděli, jestli je venku noc a nebo den.
Večer ve své noře zavřu tiše oči,
a jak stroj času ruleta se zpátky točí.

Vzpomínám… kdy cítil jsem, že mám v sobě štěstí,
v pronajatym pokoji s holkou krásnou držel jsem ho v pěsti.
Chtělo by to tři plus jedna … říká tehdy každá ovce,
aby zbavili se navždy toho lovce.

Tak na hypošku vzal jsem velký byt,
už nejsi vlkem a já dál nechci s tebou žít.
A já dlouhá léta s úroky,
Sám v noře na dluh …. vzpomínal jsem na vlky.

Teď když svojí noru mám,
praradoxně … radši volně venku - běhám sám.