koloběh
koloběh
obyčejně ani nevíme
že žijeme
neobyčejný život
po dešti
když vyjde slunko
několik málo barev
z duhy uzříme
v okamžiku smrti
paletou jasu
prozříme
že žijeme
neobyčejný život
po dešti
když vyjde slunko
několik málo barev
z duhy uzříme
v okamžiku smrti
paletou jasu
prozříme
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
doufám, že do okamžiku smrti je ještě daleko...stejně žijeme neobyčejně:-)
19.04.2015 19:59:16 | básněnka
ani daleko...ani blízko...snad jen...šťísko...života se blýsklo...úsměv.z.
23.04.2015 11:06:16 | zdenka
Zdeni, moc výstižné.
Až když smrt začne neodvratně stepovat za dveřma, zjistíme jak se nám nechce je otevírat.
Ať ještě zůstanou dlouho dobře zavřené!
:)
18.04.2015 19:31:19 | MARKO
Myslím, že procházíme jakýmsi larvárním stádiem. Z někoho se hold motýl vyklube až nakonec. A z někoho ani hovnivál ne. Ale ty jsi to napsala opravdu krásně. ST :O)
18.04.2015 14:28:11 | Tichá meluzína