Noční psaní

Sny jež nelze přivolat,
rač zaženu psaním,
snad mohu tak odolat,
paprskům ranním.

Závěsy zatáhnu,
narovnám záda,
klávesy přitáhnu,
začíná sonáta.

Hraj písmo, hraj,
bez zbytečných vzdechů.
Ty, dechu, se taj,
neb slyším mých tepů.

V tom náhle sen ožívá,
já si v něm ležím,
a ten kdo se nedívá,
neví, že spím.