Z nemocnice

Dlouhá chodba

zdobená spoustou obrazů

a Můj krok pantoflí

        slyší někdo sotva

a já čekám až přebolí

moje celoživotní samota

 

Moje milá samá ochota

válcuje mou lásku

           malováním bytu

Peníze spolyká Primalex

a tak láska bude mít nový lesk

Však na cestu za mnou

       peníze už nejsou

Stejně by sem netrefila

tak milá je ta moje milá

 

Dlouhá chodba

plná zavřených dveří

Každý za nimi tajně věří

že bude pochopen

    a okolí a snad i rodina

    mu pomůže

Rychle se rozplývá tento sen

    Tady se musím učit

     jak své rodině čelit

Chvála Bohu mám své okolí

Drží pevně toto soukolí

 

Lítá si tu můra Motýl noční

Je mi hned líp

když někdo naslouchá

Zašuměla mi do ucha

              už spočni

              zažeň ty můry noční

Nech to vyhnít

a běž snít

        zbytečné je tady dřepět

Sám dobře už víš

že nejlepší je

                na ničem nelpět ...