Jako bych se byl narodil

Myslím na vápenaté stěny cév
pokorně v ústraní na kila,
v žilách mi téměř tuhne krev
Cajthamlová by mi pravila:

„Položte na stůl, vše co jste spořádal,
nikoli za týden, ale celý měsíc!!!

Nevím, čeho chce Kateřina dosíct?!

Pokud jsem dosud humor postrádal
pak nyní oděv zvolím do lila,
snad dokonce pomyslím na kila…

Uplynul prodloužený víkend, je pondělí,
má postava
se ve čtvrtek sotva v kalhotách tísnila,
dnes je tomu ale jinak,
s tou myšlenkou si pohrávám,
řídnoucí porost, jež nazývají pleší
dramaticky z vršku hlavy míří do týla…

„Dobrý den madam, těší mě!“

Těšilo by mě o dost víc,
má mysl by se zjitřila,
nad ženou kypré siluety...

Jen pro ni
byl bych vykouzlil tklivé
i horlivé věty…

Též předklon těla byl bych napřímil
a břicho vtáhl ze všech sil!

Ano, stal bych se na pár vteřin sošným
jako bych se znovu narodil!!!