Za rozednění
Za rozednění
Krvácel jsi
z temných ran
své duše
a na ní zůstaly
bolavé šrámy
ještě teď
Poslepu chytal
se kluzkých
stébel trávy
ztratil jsi sílu
vzdorovat
a uhádat
celý svět
Ohlížel jsi
se zpátky
na marnou
cestu návratů....
...místo korálků
z nálezů a ztrát
navlékal
perly na sňůrky
zázraků
Jak mávnutím
proutku
v tu ránu pochopíš
že co bylo tenkrát
už nikdy nevrátíš
Utápíš tajemství
v tůni zapomnění
vtíravý závan
smutku nevnímáš
Posledním vlakem
z a r o z e d n ě n í
odjíždíš navždy
do míst které
jen Ty znáš....
Komentáře (14)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
když krvácel
zůstala réva na živým brusu
měl hladký tělo
a po burnusu stébla trávy
že šel prý domů
pro šálek kávy...
04.06.2015 18:43:05 | básněnka
Krásně vyjádřeno a čiší z toho laskavý nadhled i porozumění pro tajemné zákruty lidské duše... :-) ST
04.06.2015 10:09:05 | Amonasr
a co když se vrátí nočním expresem, nezaspí-li v něm ovšem a nepřejede vytoužené místo setkání-přepásán růženci vymodlených zázraků ?...jenže ho asi nikdo už nebude čekat..a ty zázraky nikdo neuvidí..ST :-D
03.06.2015 22:41:22 | Frr
Obdivuji Tvou schopnost vcítění Niki-ST.☆★☆
03.06.2015 22:38:13 | Malá mořská víla
Děkuji moc:-) Empatie je stavební kámen života. Pokud se člověk umí vcítit do druhého pak si je schopen spoustu věcí uvědomit a poznat vše i z druhé strany.. Empatie obohacuje život, to je na ní krásný, alespoň tak to vnímám já.../a posílám Ti úsměv/
03.06.2015 22:50:36 | Nikita44
Řekla jsi to dokonale.Nejen jí můžeme obdarovat, nejvíc i sebe, obohatit...
03.06.2015 23:04:38 | Malá mořská víla