Olej s vodou nikdy nespojíš, i když obojí jsou tekutina (tekutina - lidé)

Pojďte, pojďte, tam už je pro nás vše nachystané, postavené,
obchod nám tam pokvete, je to jako plavat do nebe.
Na Venclu už máme dlouho bratry, a i sestry, ajc tam rozsévají,
nedivte se tolik mladí muži, mladé paní,
to je jistě za ty okovy.

Tak trochu nedivím se těmto lidem, že mile se na nás tváří,
chtějí prodat, cokoli, a v srdci, v hlavách, mají paměť, ta pomalu přebolí.
Jejich dědové poznali Ku Klux Klan, jejich prabáby bičem hnané,
na polích s železnými obojky, jejich muži dřeli do úmoru,
bílí, cha věřící, před Bohem neměli pokoru,
a to je jistě za ty okovy.

Co zaseješ, to sklidíš, je to jen otázka času,
Boží mlýny melou pomalu, ale jistě, a lodě připlouvají dále a dále,
Evropa začíná bublat, jako když jí hodíš do vroucí vody,
a co bude dál?, to ví jenom ON, ty můžeš snad jen tušit,
na vrata záchrany pak zběsile bušit, a doufat, prosit, že ti někdo otevře,
a to je, a Bude za ty okovy.