Chtěl bych žít pod mořskou hladinou, z mořskou pannou a třeba i vdanou :-)

Lidé, nemějte strach z teroristů, zvykneme si,
za chvíli to bude každý druhý, a proč se vlastně stále divíme,
z otevřenou pusou čumíme?, máme takovou vládu, jakou si zasloužíme.

Hranice již není, a mnozí v burkách i bez burek, sletují se z jihu k nám,
znám je dobře, najivním se vysmívám, a ti co říkaj, že bude u nás klidu,
ti buď lžou, a nebo jsou praštění, nalijme si vína čistého Vážení,
máme takovou vládu, jakou si zasloužíme.
A už dost!

A plyne čas, a lidi já už neberu vážně, odhazuji strach i vášně,
beru všechno tak jak je, a jak to přijde, snad to nějak dobře vyjde.
No, hlavně aby to vyšlo tak nějak, bez záře, alespoň dobře,
kašlu na to, jdu podívat se na krásné moře.

Otevírám krásnou knihu, o rybách, a krásných mořských konících,
o řasách mořem vonících, o želvách co moře brázdí,
v této knize je vše krásný.
A znám to nejen z knížek, potápěl jsem se mezi nimi sám,
je to asi něco, jako letět ke hvězdám.

Svět mořský je překrásný, je to jiný Svět, ten klid,
pod hladinou mohu jenom závidět.
Plaveš a slyšíš jen svůj dech, před očima živá krása barevná,
hle, muréna, a tady zase klaun v trsu krásné sasanky,
za korálem barevným je zase kousek hádanky,
co tam asi bude za krásu?,
vyhněme se války nečasu, vždyť jsme přeci lidé,

no právě