nedopité znělky žízně...
nad údivem z večera
se mračí i břečťan
dokonce stromořadí
zahýbá do tmy...
též báseň uhýbá
před křesáním
slov
a na palouku noci
se schovává
nedonošené rozžínání...
nenapsaná báseň
mi nakonec utekla
ke splavu-
-šeroslepá vrazila
do úzkosti
hojící si rány
kvítky
rozdupaného jitrocele
tam na břehu
kalné řeky-
- v níž nedávno
plaveni
Trójští dutokoně-
-ukrývající v útrobách
ožralý chechtot
najatých veršotepců...
-
vono snad nebude tak zle...znělky jsou od toho, aby volaly...rozžínání
09.07.2015 21:14:35 | básněnka
Je to výborný,-až moc hluboce prožitý.
06.07.2015 20:52:26 | Li-po
ale tak si mě to nějak našlo..ani jsem neuhlídal nadbytečnej patos..díky :-D
06.07.2015 22:28:25 | Frr
Z posbíraných kvítků jitrocele upletu věnec a pošlu ho po kalné řece, která odnese úzkost neznámo kam...někde tam vítr dopíše Tvou báseň a až k ránu Ti jí přivane zpět ke splavu...:-))ST
06.07.2015 19:22:41 | Nikita44