Babičce

jako anděl

ležíš v bílém andělíčku na sněhovém polštáři

v nemocničním pokoji

 

vlasy ti už dávno zšedly 

ruce zvrásčily

a oči zpomněnkovaly

 

paměť už ti neslouží

ale legrácky

ty tě neopustily

 

a kde to vlastně bydlím?

ptáš se mě už po páté

 

tady za rohem babi

nasedni

na křeslo paprsky prohřáté

 

a pojedeme spolu 

kam si budeš přát

nahoru či dolů

jen když se budeš stále smát