Hurá do Krkonoš

Krkonoše na mou duši,

vždycky moje srdce vzruší,

v mladí jsem tam pobýval,

taje lásky odkrýval.

Roky plynou jako řeka,

Ostrava zas na mě čeká,

též jsem si ji oblíbil,

mnoho dívek políbil,

Ač se mi tu slušně žije,

náhle přišla nostalgie,

načpak dlouhé smutnění,

to přece nic nezmění.

Na návštěvu nyní mířím,

s Krakonošem rád se smířím,

snad mi vousáč odpustil,

že jsem hory opustil.