Povím Vám teď upřímně
Já na duši mám smutek
Včera večer ze skříně
Kostlivec mi utek
Sundal on si loudavě
Celou pažní kost
Mydlil mě s ní po hlavě
Takovou měl zlost
Vzteky všemi kostmi chvěl
Až hořely mi tváře
Aby mi tak připomněl
Že miluji lháře
Čím lépe sami sebe známe
Tím úzkostlivěji zamykáme
Před sebou svůj podíl viny
Do útrob skříňky Pandořiny
Největší pak pro nás chtíč
Je přece od ní ztratit klíč...