Zvykám si

dnes
více než kdy jindy
cítím čas
olověný frak
jež nelze svléci

dusí mě
svírá
hutný kanafas
lapen jsem vteřinou
kterou již nechci

jakmile pomine
vykane další
a za ní v řadě
čeká jich nespočet

bez času žíti
bylo by snažší
ale na jeho základech
je postaven svět

a tak si zvykám
na tíhu vteřin
na řádky v kůži
na šedou ve vlasech

zvykám si
že až moc přesně měří
a hledám sílu
v budoucích dnech