ze ztrát..

v dozvuku deště nad ránem
v básníku noci šeptavém
svítily v slzách pro naději
a v očích šedých smutku tmel
pomalu tměl pomalu zněl
a odnášel pláč jak slova na oleji
…
co hledal jsem
co ztratil jsem v soumraku modravém
chycen vzpomínkou na skotačivou nelly
a bojím se teď očí
ze věrných zázraků
že již budu končit - kdo by řek
to léto s mojí šťastnou slečnou psí
žel jsem její radost ztratil v hukotu věcí
a jitro rozpíjel jak pouliční lampy záře malíře
že už nepovedeme se spolu mezi stébly času
už nepůjdeme spolu ani v zimě do závějí
usnu tu s vodkou
spálených okamžiků nad ránem
a jen několik pilulek jinovatky nebe mne doprovodí
do snu ke smířlivému jasu
kde již ztráty nebolí
kde nevytasí ostnů..