co láme vítr

psí chtěla se jen rozloučit
a popřát hezké ty dny
aby měla klid

na cestování

odpověděl jsem
bez deště
je ticho

ještě chvíli lístek třepotal
se mnou nepůjde -
zaznělo mi v duši
s jedním novým úsvitem
ale co až se vítr utiší?

vítr na strništi šípkového srdce

a já budu tiše vzpomínat

nebo toužit jít
snovým začátkem žít
opustit minulé
držící mne na vodě

cinkla slza na cesty modročerných lodí
na rozcuchané princezny smutných mračen
i na bledou přerušovanou čáru nebe
ubíhající kdesi uvnitř mne

čas zavolal bouřkového koně
a já jsem divný
nehořím
nehřeji
prostě jsem špatný dřevo na oheň

a vůbec nevím
jak se slunci daří na horách

a jestli se ozve
budu jitřní mlhou celý ty dny...